osudovej kluk?

26. dubna 2016 v 9:30
tenhle příběh, už tu svůj začátek má, a myslím že je čas, se v něm trochu posunout. Už jsem vám řekla že s tímhle klukem došlo k mýmu poprvé.. ale jak?.. No pohádkový to nebylo.. Po čase co jsme se přestaly vídat, protože zrovna chodil s jednou slečnou a já už bych byla tak nějak "navíc", jsme se po jejich rozchodu potkaly na jedné akci, jen jsme na sebe koukaly a protože asi oběma bylo trapný na sebe mluvit, dělaly jsme jakoby nikdy nic nebylo, no a chlapec ten večer korunoval tím že jsem ho viděla se líbat s jinou holkou, ale jak už jsem popisovala, kvůli klukům nebřečím, a už vůbec ne, kvůli němu, takže jsem to nechala být, a hulváta to přepila takovým způsobem že jsem se domů nejspíš teleportovala protože cestu si absolutně nepamatuju a cesta pěšky vzhledem k vzdálenosti nepřipadala v úvahu ,, no ALE , jelikož tahle akce bývá pravidelně, za dva týdny jsem se tam značně posílená "kvalitním" vínem vydala zas, a podle všeho jsme byly vinaři oba protože jsme se tam s flaškou v ruce nějakou náhodou potkaly.. začaly jsme se bavit jakoby se nikdy nic nestalo, a my dva si nikdy neublížily ,, bylo to na chvilku zase všechno úžasný.. jakobych se vrátila zpátky do stavu zamilovaný 15ti letý holky kterou sem byla když sem ho viděla poprvý, no a podle všeho, on se do toho stavu vrátil taky. Tak jsme pily,, a pily, no a najednou se s práznou flaškou ptá "kdy jedeš domů?" ... "ve tři" odpověděla sem a viděla sem jak mu na tváři naskočil úsměv "no,já taky",,, hrozná romantika když zrovna v tu chvíli za náma vypustili ohňostroj, jo, mělo mi asi bejt jasný že takhle pěkný, to nemůže být navždy .. no přišla 3tí ranní a my společně svozem vyrazily domů,, vystupuju z autobusu a slyším "hej, chceš přespat u mně? jsem doma sám" věděl že to mám domů ještě daleko a muselo mu být jasný že kývnu.. celou cestu mně držel za ruku a až jsem se divila že nic nezkusil, až když jsme došli k jejich domu. Dal klíče do zámku, a najednou mně přitlačil ke zdi a začal mně líbat, bylo to jakoby mi tělem projelo tisíc jehel, ale tak nějak se mi to líbilo, odtáhl se a za ruku mně vedl dovnitř... Najednou bylo všechno děsně rychlý chodba,pokoj,postel, no a .. co vám budu povídat, že to bylo poprvé jsem mu neřekla, myslím že s tím díky mé minulosti ani nepočítal, ale ani nevím jestli to bolelo, naprosto jsem ignorovala cokoliv co by mohlo být špatně, myslela jsem jen na pocity co jsem v sobě rok našeho odloučení držela, tu lásku a nenávist dohromady.. Potom jsme si jen daly vanu a usnuly v objetí,,, No ale ranním probuzením s děsnou kocovinou tahle romantika končí, vzbudila jsem se a tak nějak na mně padl smutek, protože jsem věděla že mi dva nejsme zamilovaní, jen mladí a hloupí, vyskočila jsem z postele, posbírala kusy svýho oblečení po podlaze, napsala mu vzkaz, položila ho na stůl ať není vyvedenej z míry až se probudí, dala mu pusu na tvář a beze slova, mu zase na chvíli, zmizela z bytu a hlavně ze života ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Victoria Renkse Victoria Renkse | Web | 26. dubna 2016 v 13:55 | Reagovat

pěkně napsáno

2 K. K. | Web | 26. dubna 2016 v 14:35 | Reagovat

Proč mi tak moc připomínáš mě? Máme toho dost společného. Hlavně ten alkohol, teda, víno jsem si nikdy nezamilovala, spíš jsem se po něm hodně pozvracela. :D Každopádně, jo, nějak tak jsi popsala i můj život. :D

Život je sakra zlej. Ale možná to k tomu patří. Dělání chyb, propité noci, bolavá rána, zlomená srdce .. ale ono to přejde, časem. Každý si tímhle asi musí projít. :)

3 Ivka Ivka | Web | 26. dubna 2016 v 19:04 | Reagovat

Hej, tak nějak to bylo i u mě. Akorát ne s bývalou láskou, ale nejlepším kamarádem. Oba dva opilí, ani nevím jak se to vlastně stalo. Poprvé se přeceňuje. Alkohol mě aspoň uvolnil, jemu jsem věřila a věřím a aspoň si nemůžu říct, že to bylo s nějakým blbečkem, co mě pak odkopl. Přátelé jsme do teď, tohle držíme pod pokličkou.
A jestli toho lituješ, ber to tak, že kdyby nebylo poprvé, nebylo by ani podruhé, potřetí... A to by byla přece hrozná škoda :-)

4 Moon Child Moon Child | Web | 26. dubna 2016 v 19:23 | Reagovat

Alkohol dělá své, ale na tomhle nevidím nic špatného. Všichni děláme hlouposti. ;)

5 mynakedsoul mynakedsoul | Web | 28. dubna 2016 v 14:26 | Reagovat

[1]: děkuju moc :)

[2]: Moc mně těší že se ve mně někdo vidí , protože já to tak mám často když čtu některý blogy a pak se mi ty články tak nějak víc líbí :D jinak teda, joo asi si tím projít musím , ale beru to tak , že jednou bude na co vzpomínat :D :)

[3]: Začít si s kamarádech bych asi nezvládla :D asi bych nezvládala takový ty divný pocity když bych ho pak měla vídat :D možná jsem jenom citlivka :) :D ,, jinak, né že bych litovala, já nikdy nečekala na prince na bílým koni, a jak popisuješ, jemu jsem věřila :)

[4]: Jistě že jo :) Kdybych nedělala hlouposti, můj život by byl nudnej :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama